AÅ¥ už to zapříÄinila evoluce nebo pánbůh, v každém případÄ› tu jsou, žijí s námi. VyprávÄ›ly nám o nich už paní uÄitelky ve Å¡kolce, malovali jsme jejich obrázky. VÄ›tÅ¡inou jsme se jich v té dobÄ› neÅ¡títili ani nebáli. ChtÄ›li jsme se s nimi mazlit, brát si je do postýlky – zkrátka mÄ›li jsme je rádi. Mnohým z nás kladný vztah k tÄ›mto tvoreÄkům vydržel až do dospÄ›losti. OvÅ¡em pouze v případÄ›, že se s nimi potkáváme v přírodÄ› – na louce, v lese, u rybníka, na zahrádce. (I když tam by se o tom dalo polemizovat. Ono totiž piplat se s pÄ›stováním mrkve a sklidit pouze naÅ¥, také není zrovna žádná výhra.)

Nechejte to na nás

Vezmeme-li vÅ¡ak v úvahu, že zahrádka je pÅ™ece jenom také kus přírody, snad bychom to tÄ›m hrabošům nakonec i odpustili. Pokud se vám vÅ¡ak myÅ¡i a jim podobní tvoreÄkové s korálkovýma oÄima nakvartýrují do sklepa nebo do garáže, je tÅ™eba jednat. Pokud jste doposud položili sem tam nÄ›jakou pastiÄku, a pak si s ulehÄením oddychli, že v ní žádné vámi milované zvířátko neuvízlo, asi vám není pomoci. Cítíme s vámi a víme (!) jak vám pomoci. PozvÄ›te si nás! Vás totiž zachrání pouze odbornÄ› provedená deratizace.